Vzpomínáme

*10.7.2006   + 3.2.2015

 

Je poměrně těžké zde popsat, jaký Wiloušek byl. Byl to PAN PES. Pes  s velikou osobností. Pes, kterého máte jednou za život. Ať už jsem se s ním vrhla do jakéhokoliv psího sportu,  vždycky mu šel a bavil ho. Ať už šlo o agility, tanec se psem, flyball, frisbee, poslušnost, obrany.. Do všeho šel na plno. Nezažila jsem, že by se mu někdy nechtělo. Tedy jo, jednou ano, a to když jsem ho vzala na zkoušku k ovcím. Pasení byla jediná činnost, která ho nebavila. Miloval míčky, přetahovadla a samozřejmě mlsky. S Wildíkem jsem poznala, jaké agility je, když máte super rychlého psa a ten pocit, když doběhnete čistý běh :). Díky tomu, že jsem se s ní vrhala do všeho možného i nemožného, jsme poznali spoustu dalších prima lidí. V agility jsme se dostali po dlouhatánském zápasení se zónami a odložením do kategorie LA2 a v roce 2011 jsme získali tituly Talent města Mimoně 2010 a Talent města Česká Lípa 2010 (za agility). A za to všechno, co jsme společně prožili patří Wildíkovi obrovské DÍKY. Nikdy na tebe, ty můj šampione, nezapomenu! A věřím, že ani ti, kteří tě poznali. Budeš nám moc chybět.

 

25.5.2003 - 3.8.2019

S Májou a Quidem jsem zažila velmi perné chvilky, byli úplně prvními psy, se kterými jsem začala cvičit. Nejdříve sama, později v Agility Mimoň. Mája a Quido byli prvními, se kterými jsem zkoušela nové věci, o kterých jsem si přečetla, např. o klikru. Žili s námi dlouho a já jsem moc ráda, že jsme v jejich mladých letech, kdy likvidovali sousedům kočky a kurníky, nedali pryč a že s námi žili tak dlouho. Ke stáří jim přestával nejdříve sloužit zrak, později sluch a nakonec přestávali sloužit i nohy. Tito dva jezevčíci křížení s jack russlem teriérem mi zajistili lásku k jezevčíkovitým psům a dokázali mi, že jezevčíci nejsou tvrdohlaví, když se ví, jak na ně, jak je motivovat a učit. Díky za takovou školu! Na Máju, ani na Quida nikdy nezapomenu.

 

Black Belle Devon Exe

Ellinka byla především tátova borderka, ale já jsem se s ní věnovala dogdancingu i agility a společně jsme si něco užily :). Ellinka byla taková psí dáma, která měla na věc svůj názor, tedy hlavně na ostatní psy, kteří ji chtěli otravovat. Milovala vodu, míčky na šňůrkách, kterými se mlátila a milovala jídlo. Čím byla starší, tím její chutě byly horší. Jednou se jí povedlo sundat zavěšené ptačí jídlo z verandy zahradního domku a sežrat ho. Taky sežrala téměř celou pixlu tablet pro seniory (na klouby). V roce 2014 byla otrávena spolu s Wilíkem, ale vykřesala se z toho mnohem lépe. Vždycky Elli uvidím jako malinkatou černobílou fenečku s pihou na tváři, jak se pustila do ... (poutka? za boha si nemůžu vzpomenout na správné slovo) od foťáku, který jí podrazil nohy.